Gavriel Savit – Anna a Vlaštovčí muž

Druhá světová válka, dětská láska, malá holčička bez otce, několik let s cizím mužem. Přesně tohle spojil Gavriel Savit ve svém prvním díle, který se stal bestsellerem New York Times. U nás se tato kniha dostala do povědomí teprve před pár měsíci, ačkoliv v Americe vyšla již začátkem roku.

Gavriel vystudoval na Michiganské univerzitě divadlo a nyní se kromě psaní věnuje také hraní, např. na Broadwayi. Momentálně se věnuje především hraní, ale pracuje na dalších velkých i menších psacích projektech. Je velmi ovlivněn magickým realismem, který také praktikuje v Anně a Vlaštovčím muži.

gavriel-savitAnna je malá holčička, která se svým tatínkem žije v Krakově. Píše se rok 1939, Anna má sedm let, a nyní ji opustil i tatínek, vzdělaný a velmi inteligentní profesor/filolog. Stále na něj čeká před lékárnou otcova kamaráda, u kterého ji nechal, avšak marně. Nakonec kolem projde muž, který jí „vykouzlí“ vlaštovku, načež Anna přestane plakat a usměje se. Vlaštovčí muž nakonec vejde do lékárny a vyjde bez ohlédnutí. Anna jej však následuje a nakonec se k němu přidá. Spolu prožijí několik let. Na své cestě potkávají nejrůznější lidi, vojáky, žida Hiršla a především všudepřítomnou Smrtku. Vlaštovčímu muži se nakonec začne dařit velmi špatně – duševně, ale Anna jej zachrání jedním velmi chrabrým a smutným činem. Vlaštovčí muž se sice vzpamatuje, ale nakonec Annu zanechá s rybářem, který ji vezme na projížďku po moři – otevřený konec.

V knize užívá spoustu překrásných, hladkých slov, které vás při čtení budou jakoby hladit na duši. Myslím, že dospělí lidé si právě tohoto všimnou více, než děti, pro které je kniha především určena. I přes poněkud náročnější a „drastičtější“ scény si udržuje tento jazyk. Užívá zajímavá, bohatá slova a také se zde objevuje několik jazyků – Francouzština, Ruština, Jidiš…

I přes trápení na začátku, kdy jsem se do knihy nemohla začít, jsem si ji ohromě užila. Jak už jsem se kdysi zmiňovala, miluju knihy o druhé světové válce a tuhle jsem toužila vlastnit hned po přečtení anotace. Zamilovala jsem si Savitův jemný jazyk, zápletku celé knihy i otevřený konec. Opravdu velmi se mi líbilo, že dokázal představit druhou světovou válku mladým čtenářům, kteří jí nemusejí rozumět (např. Vlci jako Němci a Medvědi jako Sověti). Vím, že pro mnoho lidí je tato kniha zklamáním, ale já musím říct, že jsem si ji užila. Několikrát mi dokonce vyrazila dech. Doporučuji ji nejen již zmiňovaným mladým čtenářům, ale i dospělákům, kteří touží po odpočinku u příjemné knihy.

Napsat komentář